Jsme geologická kancelář

březen 2012

Nová norma ČSN 75 9010 - vsakovací zařízení srážkových vod reaguje na současné právní předpisy. Zabývá se vsakováním srážkových povrchových vod jako jedním ze způsobů hospodaření se srážkovými vodami. Stanovuje hlavní zásady pro navrhování, výstavbu a následný provoz povrchových a podzemních vsakovacích zařízení. Norma popisuje rozsah a způsoby provádění geologického průzkumu pro vsakování srážkových povrchových vod. Stanovuje omezující podmínky pro vsakování srážkových povrchových vod, přináší základní přehled v současnosti používaných povrchových a podzemních vsakovacích zařízení. Nová norma uvádí postup a příklady výpočtů retenčních objemů vsakovacích zařízení, zabývá se mírou bezpečnosti proti přeplnění vsakovacích zařízení a přetékání srážkových vod na povrch. Do normy jsou přiloženy aktualizované tabulky návrhových úhrnů srážek v České republice.

únor 2012

Hloubka promrzání zemin. Dlouhotrvající mráz, jako třeba ten letošní, mění vlastnosti zemin. Tím může následně způsobovat sesuvy nebo poškození staveb, která jsou nejčastěji viditelná na silnicích, vodovodech ale i budovách. Jaká je vlastně hloubka promrzání zemin a na čem závisí? Ve stavebnictví se obecně považuje za minimální nezámrznou hloubku 80 až 160 cm pod povrchem. Stanice ČHMÚ v Doksanech u Litoměřic, která pravidelně měří hloubku promrzání půdy, zaznamenala maximum 108 cm. Naše zkušenost z letošních lednových a únorových geologických průzkumů je promrznutí půdy do hloubky 60 cm. Různé zeminy mají odlišnou citlivost k promrzání, jsou takzvaně různě „namrzavé“. Nebezpečně namrzavé jsou jemnozrnné zeminy, tedy hlíny a jíly, které na sebe při běžné konzistenci váží 20 až 40% vody a při zmrznutí zvětší svůj objem až o 9 %. Jílovité zeminy, jsou-li v dosahu podzemní vody, mají zároveň schopnost kapilárního sání. V takovém případě je hloubka možného promrznutí půdy ještě vyšší. Třetím závažným faktorem hloubky promrzání jsou klimatické podmínky, zohledněné mrazovým indexem - empiricky stanovenou hodnotou sumy minimálních teplot vzduchu v průběhu zimního období, pro jednotlivá výšková pásma. Z uvedeného vyplývá, že každé místo je geologicky a klimaticky jinak podmíněno pro namrzání zemin a při návrhu staveb je nutné zohlednit konkrétní podmínky staveniště.